Pandemie koronaviru ukázala, že největší slabinou nejsou viry, ale ztráta důvěry ve vědu a selhání komunikace s veřejností. Ukazuje to nárůst dezinformací, útoky na odborníky i soudní spory o samotnou existenci virů, říká profesor Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd.
Podle Konvalinky pandemie obnažila hlubokou propast mezi odbornými poznatky a tím, jak se daří vysvětlovat jejich význam veřejnosti. „To, co se stalo během covidu, bylo selhání elit včetně některých špiček klinické medicíny. Přemýšlím, kde bylo naše selhání. Proč se nám nepodařilo přesvědčit dostatek lidí, aby se očkovali. A proč jich tolik zemřelo zbytečně,“ uvedl na bilanční konferenci projektů EXCELES Když věda v Česku spojí síly.
Jako výmluvný doklad selhání označuje Konvalinka období, kdy nemocnice teprve začínaly cítit tlak rostoucího počtu nakažených: „Řada významných profesorů medicíny nepochopila exponenciálu. Ještě na konci roku 2020 mě přesvědčovali, že mají ještě půlku postelí volných, a tím pádem je všechno v pořádku.“
Šíření infekčních myšlenek
Pandemie podle něj výrazně urychlila šíření „infekčních myšlenek“. Nejde jen o nepravdy o vakcínách či drastické zjednodušování vědeckých faktů, ale o systematický zásah do samotných principů racionální debaty. „To, co se v tuto chvíli děje ve Spojených státech, považuji za extrémně nebezpečné, protože tyto myšlenky jsou infekční,“ říká Konvalinka.
Pro další příklad není nutné chodit daleko. Na Slovensku se politická reprezentace dostala do otevřeného konfliktu s vědeckými institucemi.
„Vládní zmocněnec nutil slovenskou Akademii věd, aby analyzovala vakcíny na obsahy DNA, jestli se z očkovaných lidí nemůže stát kukuřice – a to přeháním jenom trochu,“ poznamenává Konvalinka s odkazem na slovenského vládního zmocněnce (ten tvrdil, že byla narušena integrita slovenského genofondu a že podobné genetické úpravy se vykonávají v souvislosti s pěstováním kukuřic, pozn. red.).
Musíme dokazovat, že viry existují
A ani Česko není imunní. V současnosti dostává řada vědců na stůl bizarní žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. „Musíme dokládat, že existují viry a že způsobují choroby. Jsou soudní procesy s kolegy, kteří se vyjadřují, že viry existují. A dokonce v první instanci prohrávají,“ podtrhuje Konvalinka.
Zmíněné příklady z USA a Slovenska musí být podle ředitele ÚOCHB pro Česko varováním. „Nechci strašit, ale čeká nás boj a pevně doufám, že jsme na to připraveni,“ dodává.
Co víme, co nevíme a proč to musíme říkat
Součástí obnovy důvěry je podle Konvalinky i poctivá komunikace. Pandemie ukázala, že věda dokáže rychle dodat spolehlivá data o účinnosti léků či smrtnosti, jenže některé jevy lze popsat pouze modelově. Vědci se tak musí naučit odlišovat, co vědí jistě, co umí jen namodelovat a co nevědí. „A co nevíme, musíme komunikovat – říkat, že to nevíme,“ vysvětluje.
Zároveň zdůrazňuje, že vědci mají poskytovat znalosti, ne rozhodovat o opatřeních. „Můžeme říkat, co víme, co ne, co si myslíme, v co můžeme doufat, co můžeme namodelovat, ale rozhodování je na politicích.“ Právě proto je klíčové, aby veřejnost rozuměla tomu, kde končí věda a začíná politika.
EXCELES jako investice do propojené vědy
Podle Konvalinky covid zároveň potvrdil, že české vědě chybí propojenost. O to více oceňuje, že program EXCELES vznikl jako reakce na pandemii a snaží se překlenout letitou fragmentaci. Zdravotnické výzvy totiž nelze řešit izolovaně. Vyžadují propojení biomedicíny, společenských věd, komunikace i ekonomie.
Proto považuje za klíčové, že vedle virologických, onkologických či neurovědních programů existuje také Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jen díky němu může věda reagovat i na to, co covid odhalil nejbolestivěji: že vědecké výsledky samy o sobě nestačí, pokud veřejnost nerozumí jejich smyslu.
„Není nám platná sebelepší vakcína, není nám platný sebelepší lék proti virům, když naši spoluobčané budou přesvědčeni, že není účinný nebo že to je hra farmaceutických firem,“ dodává Konvalinka.
Toto je první článek o bilanční konferenci Když věda v Česku spojí síly. V dalších textech přineseme informace o výsledcích konkrétních projektů výzkumu EXCELES – Národního ústavu výzkumu rakoviny (NÚVR), Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), Národního ústavu pro neurologický výzkum (NEUR-IN) a SYRI.