Vyplatí se konkrétní vakcíny na vybrané choroby, nebo poměr nákladů a přínosů hovoří v jejich neprospěch? To je otázka, na kterou by mělo odpovědět zavedení hodnocení zdravotnických technologií (HTA) u vakcín. O zkušenostech Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) na tomto poli promluvila na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku Petra Chytilová ze Sekce cenové a úhradové regulace SÚKL.
O hodnocení zdravotnických technologií (HTA) u vakcín už se nějakou dobu mluví, nyní se ale blíží okamžik, kdy by se konečně mohlo začít provádět. V rámci pozměňovacího návrhu bylo totiž přidáno k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nyní čeká na projednání v Senátu.
SÚKL si přitom rozhodl vyzkoušet hodnocení už v roce 2023, a to na očkování proti pneumokoku, konkrétně u vakcín Vaxneuvance (PCV15, s ročním přeočkováním vakcínou Pneumovax) a Apexxnar (PCV20). Počítal přitom s plnou úhradou ve výši maximální ceny pro konečného spotřebitele.
„Postupovali jsme stejně jako u HTA léčivých přípravků. Zpracované hodnocení jsme pak předali ministerstvu zdravotnictví, potažmo Národní imunizační komisi. Zde působil zástupce SÚKL jako zpravodaj a zkušenost je podobná, jakou máme s hodnocením přípravků pro vzácná onemocnění,“ přibližuje Petra Chytilová.
Scházejí reálná data
Analýza byla provedena z perspektivy zdravotních pojišťoven, přičemž byl použit takzvaný statický model, který nezohledňuje přínos očkování ve smyslu přenosu infekčního onemocnění či kolektivní imunity. Brána byla v potaz cílová populace 65+. Problémem ovšem byla chybějící česká data, případně jejich nejednotnost – výskyt pneumokokového onemocnění byl totiž podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jiný než dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „Pro ověření reálné situace v České republice bylo téměř nemožné získat data odpovídající epidemiologické situaci,“ konstatuje Chytilová.
Zahrnuta dále byla doba účinnosti vakcín i její pokles v čase. Dalším důležitým aspektem byla kvalita života obecné populace dle věku, snížení kvality života v důsledku onemocnění i trvalé následky. I zde ovšem nastal problém s chybějícími daty z České republiky.
Rok kvalitního života za 66 a 300 tisíc
Při hodnocení dopadů na rozpočet pak SÚKL narazil na ochotu obyvatelstva nechat se očkovat, od čehož se odvíjí velikost proočkované populace. Analýza tak počítala s 25% proočkovaností v cílové populaci.
Komparátorem byla po vzoru léčiv vakcína, která je pro věkovou skupinu nad 65 let hrazená, tedy Prevenar 13. Protože v tuto chvíli nejsou známy podmínky, za jakých by byly vakcíny považovány za nákladově efektivní, bylo výsledkem analýzy konstatování, že pokud by šlo o léky, obě vakcíny splňovaly hranici ochoty platit, tudíž by byly nákladově efektivní. U léčiv je přitom uplatňovaná hranice ochoty platit 1,2 milionu korun za QALY, tedy jeden rok života v plné kvalitě. U vakcíny Vaxneuvance ovšem jedno QALY vyšlo na zhruba 300 tisíc korun a u Apexxnaru na 66 tisíc.
ICER – inkrementální poměr přínosů a nákladů, QALY – quality-adjusted life year, ekvivalent jednoho života v plném zdraví, LYG – Life Years Gained, počet získaných let života bez ohledu na kvalitu. Zdroj: Petra Chytilová, SÚKL
„Díky pilotnímu projektu HTA vakcín jsme měli možnost si vyzkoušet nový typ hodnocení. Získali jsme zkušenosti v tom, jaké jsou rozdíly mezi léčivými přípravky a vakcínami, kdy jedním z hlavních je, že u vakcín nás zajímá prevence výskytu a šíření onemocnění, zatímco u léku je to léčba konkrétního onemocnění u proměnného pacienta. Zajímala nás také perspektiva, kdy u léčivých přípravků se díváme na perspektivu zdravotních pojišťoven, u léků na vzácná onemocnění už ale v současné době hodnotíme i celospolečenskou perspektivu. Smyslem vakcinace je přitom právě celospolečenská perspektiva,“ vysvětluje Chytilová.
Léky na vzácná onemocnění ústav také zvládl
Prozatím jde o jedinou zkušenost SÚKL s HTA u vakcín. Ne že by si ústav nechtěl nanečisto vyzkoušet více analýz, k nim by ovšem byla potřeba podání držitelů o registraci. A i když se loni snažil SÚKL udělat HTA u očkování proti rotavirům, nakonec se to nepovedlo. Ústavu tak nezbude, než se učit za pochodu.
„Bohužel neovlivníme, jak nám přijdou žádosti – jestli přijde jedna za měsíc, nebo deset. Máme ale zkušené kolegy, kteří dělají léčivé přípravky, a i když je tu rozdíl, v něčem je to stejné, takže můžeme tyto zkušenosti aplikovat. Navíc u přípravků na vzácná onemocnění také v roce 2022 nikdo nevěděl, jak to budeme dělat, a teď nám to funguje,“ dodává Petra Chytilová.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem GSK, VZP a MSD.
Foto: Radek Čepelák
První panel sympozia. Zleva Igor Karen, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, Miroslav Jankůj, vedoucí oddělení ambulantních zdravotnických zařízení VZP, Matyáš Fošum, ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví, Barbora Macková, náměstkyně ministra zdravotnictví a ředitelka Státního zdravotního ústavu, Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, Roman Prymula, místopředseda České vakcinologické společnosti, Ladislav Šenolt, vedoucí Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu, a Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizací.
Kuloárních diskuzí se zúčastnila také ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Publikum sympozia Strategie vakcinace pro Českou republiku.
Do diskuze o vakcinaci v Česku se zapojilo i publikum. Na snímku předsedkyně Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Eva Karásková.
Bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová v kuloární diskusi.