Rezoluce OSN týkající se prevence předávkování drogami vůbec poprvé v historii nabádá státy k zavádění přístupu harm reduction čili snižování škod. Dokument byl přijat na 67. zasedání Komise OSN pro narkotika (CND), které se konalo ve dnech 14. až 22. března ve Vídni. Jde přitom o vůbec první rezoluci, která byla přijata hlasováním, ne konsenzem.
„Považuji tento moment v oblasti mezinárodní drogové politiky za průlomovou změnu. Rezoluce USA konečně zavádí pojem snižování škod (harm reduction) na úrovni OSN. Tato rezoluce je důkazem postupné racionální změny paradigmatu v globálním měřítku. Zdá se, že si čím dál více států uvědomuje, že přehnaná represe nevede ke zlepšení drogové situace, ale naopak. Jako klíčové vnímám i to, že se odkaz na harm reduction a celkově ustoupení od abstinenčního přístupu, objevuje v souvislosti prevencí předávkování drogami. V této souvislosti umírá ročně několik set tisíc, často mladých, lidí, jejíž životy je možné zachránit,“ říká český národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.
Schválit rezoluci zahrnující přístup harm reduction přitom vůbec nebylo snadné. Na stole byly celkem čtyři rezoluce, jenže text, který byl dohodnut v loňském roce, a dokonce i znění schválené před několika týdny, se měnilo. Do předposledního dne zasedání CDN byly schváleny dvě ze čtyř rezolucí – jedna týkající se dostupnosti kontrolovaných látek pro léčebné a vědecké účely, druhá o reintegraci osob užívajících drogy.
Zasedání pak vyvrcholilo v pátek 22. března, kdy se členské státy poprvé v novodobé historii uchýlily k hlasování o rezolucích. Dříve se totiž v tzv. „duchu Vídně“ přijímaly rezoluce a politické dokumenty konsensem, což ovšem některým členským státům umožňovalo blokovat cokoli, co se jim nelíbilo. Když ale ještě v podvečer nebylo jasno, jak dál, došlo ke změně přístupu – poslední dvě rezoluce byly schváleny hlasováním. S první z nich o alternativním rozvoji přišly Thajsko, Peru a Německo, schválení ovšem zdržovaly pokusy Íránu zahrnout vyjádření k odmítnutí jednostranných sankcí a/nebo podpory transferu technologií OSN s ohledem na to, jak duševní vlastnictví brání právu na rozvoj a podkopává přístup k lékům.
Konsenzuální schválení znemožnily Rusko a Čína
Nejproblematičtější rezoluce USA se týkala prevence předávkování. Rusko a Čína ovšem zablokovaly jakoukoli zmínku o „snižování škod“, což dělaly po léta. V minulosti se ale autoři rezoluce vzdali a odstranili sporná slova či odstavce, nebo dokonce stáhli celé návrhy, pokud nebylo dosaženo konsensu. Letos to ale bylo jinak a mnoho zemí, které podporují harm reduction, odmítalo pokusy znění osekat. Rezoluci navíc přinesly Spojené státy, které mají silný hlas a v minulosti naopak harm reduction blokovaly. Nyní ale otočily v reakci na hrozivý počet obětí, který si vyžádala epidemie předávkování. Po mnoha hodinách jednání sice bylo devět odkazů na harm reduction zredukováno na jeden, odkazy na kontrolu drog byly obětovány a bylo vloženo několik upozornění a vyloučení odpovědnosti, nakonec ale bylo přistoupeno k hlasování, kdy pro bylo 38 zemí, proti jen Rusko a Čína (šest států se zdrželo).
„CND musí pracovat na překonání nesmyslných tabu, která brání naléhavě potřebným intervencím, jako je dlouhotrvající spor ohledně slov‚harm reduction‘… Zastaralý vídeňský duch nyní podkopává pokrok. Většina fór OSN v případě potřeby hlasuje o rezolucích. Rozhodování založené na konsensu brzdí schopnost čelit dnešním vážným výzvám protidrogové politiky,“ říká výkonná ředitelka Mezinárodního konsorcia pro protidrogovou politiku (IDPC) Ann Fordhamová.
Rezoluce tak poprvé v historii OSN vyzývá členské státy, aby vypracovaly a zavedly opatření na snižování škod s cílem minimalizovat nepříznivé dopady na veřejné zdraví a sociální důsledky nelékařského užívání nelegálních drog. Mezi tato opatření patří dostupnost substituční léčby závislosti na opioidech či zajištění programu distribuce naloxonu účinného při předávkování. Jak poukazuje Program OSN pro boj proti HIV/AIDS (UNAIDS), představuje rezoluce mezník v politickém závazku k opětovnému vyvážení protidrogové politiky směrem k přístupu k veřejnému zdraví, což je zásadní posun pro splnění cílů globální strategie boje proti AIDS na období 2021 až 2026.
UNAIDS zároveň upozorňuje, že od roku 2018 pouze pět zemí oznámilo dosažení cíle poskytnout 200 sterilních jehel a stříkaček na osobu, která si injekčně aplikuje drogy. Ve stejném časovém rámci jen tři země uvedly, že dosáhly cíle 50procentního pokrytí udržovací léčbou opioidními agonisty u lidí, kteří injekčně užívají drogy. Neschopnost investovat do služeb harm reduction nebo odstranit struktury, které brání v přístupu, vedly k situaci, kdy prevalence HIV mezi injekčními uživateli drog je sedmkrát vyšší než u zbytku populace.
Ačkoliv ČR v současné době není členem CND a nemá tedy hlasovací právo, aktivně se vyjednávání účastnila. „Česká republika je již 30 let průkopníkem v oblasti snižování škod. Jsme jedna z mála zemí na světě s velmi nízkým počtem úmrtí na předávkování nelegálními drogami nebo v souvislosti s náporem infekčních nemocí jako je HIV/AIDS mezi lidmi, kteří užívají drogy,“ dodává Jindřich Vobořil.