Nová vyhláška o pohotovostech, která má začít platit od ledna, vyvolala ostrou kritiku krajů, odborů i dalších institucí. Ty upozorňují zejména na krátkou provozní dobu a nedostatek personálu. Ministerstvo zdravotnictví většinu připomínek odmítlo a připustilo, že pohotovostí do budoucna spíše ubude.
Návrh vyhlášky o pohotovosatních službách, která od začátku příštího roku detailně upravuje provoz lékařských a lékárenských pohotovostních služeb, se v připomínkovém řízení dostal pod palbu výtek. Podle některých hrozí zhoršení dostupnosti péče, nedostatečné personální zajištění, kritizována je i krátká provozní doba. Ministerstvo zdravotnictví se s jejich připomínkami již vypořádalo.
Časy se nemění
Řada připomínek k navržené vyhlášce, která stanovuje požadavky na personální obsazení, technické vybavení i časový rozsah pohotovostí pro dospělé i děti a pohotovosti zubařů a lékáren, se týkala provozní doby. Tu u některých pohotovostí praktiků a praktiků pro děti a mládež (3 hodiny ve všední den a 4 hodiny o víkendu a ve svátky) za příliš krátkou považují například Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), Karlovarský, Plzeňský a Moravskoslezský kraj nebo ministerstvo vnitra. Jejich návrhy byly různé, pohybovali se mezi 4 až 6 hodinami ve všední den a 8 až 10 hodinami o víkendu a ve svátky (více zde).
Ministerstvo zdravotnictví ale žádným z těchto připomínek nevyhověl s tím, že ve vyhlášce uvedený časový harmonogram pohotovostí je výsledkem konsenzu v rámci vnitřního připomínkového řízení. „Je nutno vzít v potaz, že se jedná o minimální časový rozsah pohotovostních služeb, tj. zdravotním pojišťovnám coby subjektům odpovědným za organizaci a zajištění pohotovostních služeb vyhláška nebrání časový rozsah fungování pohotovostí za základě potřebnosti této péče v dané oblasti rozšířit,“ argumentuje resort. Právě zdravotní pojišťovny budou totiž po změně legislativy za zajištění pohotovostí nově zodpovědné.
Nepřetržité pohotovost lékáren? Už ne
Akceptována nebyla ani připomínka Moravskoslezského kraje, který navrhoval rozšíření minimálního rozsahu poskytování pohotovostních služeb v oboru zubní lékařství i na pracovní dny (Pohotovostní služba v oboru zubní lékařství má být podle vyhlášky poskytována ve víkendových a svátečních dnech po dobu minimálně čtyř hodin denně). „Uvedený časový rozsah poskytování stomatologické pohotovosti vychází z doporučení České stomatologické komory a při projednání vnitřního připomínkového řízení jej nikdo nerozporoval,“ argumentuje resort. A stejně jako u pohotovostí praktiků upozorňuje, že vyhláška stanovuje jen minimální časový rozsah pohotovostní a pojišťovnám v zajištění většího časového rozsahu nic nebrání.
Ministerstvo naproti tomu akceptovalo připomínky krajů (například Plzeňského, Zlínského, Středočeského, Jihočeského nebo Libereckého) proti navrhované nepřetržité pohotovosti lékárenské pohotovostní služby, která by podle některých připomínek vedla k výraznému finančnímu zatížení krajských nemocnic. „Co se týče požadavku na nepřetržitý provoz lékárny, připomínka byla v návaznosti na vypořádání mezirezortního připomínkového řízení v tomto rozsahu akceptována,“ uvedlo ve vypořádání připomínek ministerstvo. Minimální časový rozsah poskytování lékárenské pohotovostní služby byl nově stanoven na 3 hodiny – a to mezi 17:00 a 23:00 v pracovní den a mezi 15:00 a 20:00 o víkendu a svátcích.
Zatím bez neurologů
Neuspěl požadavek Zlínského kraje, aby na lékařských pohotovostních službách (LPS) pro dospělé krom lékařů se specializovanou způsobilostí navazující na základní kmen všeobecné praktické lékařství, interní, chirurgický nebo anesteziologický mohli pracovat také neurologové. „Předkladatel si pro vypořádání této připomínky vyžádal stanoviska České neurologické společnosti a Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP a za základě těchto stanovisek, zejména negativního stanoviska České neurologické společnosti tuto připomínku neakceptuje,“ píše ve vypořádání resort. Zároveň ale dodává, že do budoucna nevylučuje další úpravu výčtu odborností.
Neuspěla ani připomínka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), aby vyhláška krom stanovení minimálních počtů zaměstnanců na pohotovostech, stanovila také počty optimální,“ argumentovali odboráři. „Minimální nastavení personálního zabezpečení vede podle ČMKOS v praxi ke snížení počtu personálu – a v důsledku toho také ke zhoršení kvality zdravotní péče,“ uvedla ČMKOS v připomínkách.
„Uvedená problematika není předmětem tohoto legislativního návrhu. Mimo to zákon zmocňuje ke stanovení minimálního personálního zabezpečení, nikoli optimálního. Nelze tedy vyhláškou stanovit optimální počty, pokud zákon požaduje stanovit minimální. Vyhláška by byla v rozporu se zákonem,“ odmítlo ministerstvo požadavek odborářů.
Pohotovostí spíše ubude
Že úpravou provozu LPS dojde ke zvýšenému čerpání prostředků veřejného zdravotního pojištění, v připomínkách zdůrazňovaly ministerstvo financí a Národní rozpočtová rada. A žádaly proto doplnění alespoň rámcového odhadu toho, kolik vznikne nových poskytovatelů pohotovostních služeb a jaký bude nárůst nákladů souvisejících s legislativní změnou.
Ministerstvo nicméně ve vypořádání připomínek vysvětluje, že lze naopak očekávat spíše snížení počtu LPS pro děti i dospělé. „Dle dat předkladatele získaných z veřejných zdrojů (internetových stránek krajských úřadů) v současnosti existuje 120 míst poskytování LPS pro dospělé a 95 míst poskytování LPS pro děti. Takovou síť lékařských pohotovostních služeb lze označit za hypertrofovanou… Za předpokladu dodržení takzvané ‚páteřní sítě pohotovostních služeb‘ vedle pracovišť urgentních příjmů (těch je cca 97), respektive vedle pracovišť akutní lůžkové pediatrie (84) dojde spíše k redukci počtu pohotovostních služeb, nikoli k jejich navýšení,“ uvádí resort ve vypořádání připomínek. A dodává, že vyhláška požadavky na počet pracovišť pohotovosti nestanovuje.