Zákon, na jehož základě má dojít k úpravě reformy německé nemocniční sítě, vstoupil do prvního čtení ve Spolkovém sněmu. Ukázalo se, že dolní komora německého parlamentu je v této otázce rozdělena. A že úplná shoda nepanuje ani mezi zákonodárci koaliční vlády složené z CDU/CSU a SPD. „Reforma nemocniční sítě bude vyžadovat hodně práce. Jejím cílem je zlepšit kvalitu péče i finanční situaci nemocnic. Nedojde k žádným zásadním kompromisům,“ cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt spolkovou ministryni zdravotnictví Ninu Warkenovou (CDU).
První čtení zákona o úpravě nemocniční reformy, které začalo ve Spolkovém sněmu ve čtvrtek, ukázalo na nepříliš jednotný postoj nejen v rámci celé dolní parlamentní komory, ale i z pohledu vládních poslanců a poslankyň.
Bude ještě hodně jednání
Přestože v koaliční smlouvě mezi CDU/CSU a SPD najdeme řadu bodů, v nichž má dojít k úpravě nemocniční reformy schválené předchozím spolkovým kabinetem, není jisté, zda tyto změny budou nakonec skutečně schváleny. „Stále existují obavy,“ uvedla podle Deutsches Ärzteblatt Tanja Machaletová (SPD).
Zdá se, že ve Spolkovém sněmu vykrystalizovalo několik konkrétních oblastí, které si ještě vyžádají vzájemná jednání a konzultace na parlamentní půdě. Jednou z nich je spolupráce mezi nemocnicemi, které dostanou za úkol společně naplňovat stejné zdravotnické služby. Dále se bude ještě hodně debatovat o minimální počtu ošetřovatelského personálu v nemocnicích.
„V personálních otázkách musí měřítkem zůstat kvalita péče, nikoli svévole či oblíbenost,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt Christos Pantazis, mluvčí parlamentní frakce SPD pro zdravotnickou politiku. Podle něj se ještě musí prodiskutovat definice specializovaných klinik a uznávání specializovaných lékařů.
Výjimky
Ministryně Warkenová se zákonodárcům snažila vysvětlovat plánované výjimky, jež se do nemocniční reformy skrze uvedený zákon zavedou. Týkají se především lhůt, do kterých má být nemocniční síť restrukturalizována.
Úprava reformy také přinese větší autonomii spolkovým státům v plánování nemocniční sítě při definování specializovaných nemocnic tak, aby se zabránilo narušení stávající struktury. Smyslem je zachování nemocnic ve venkovských oblastech. Původní podoba reformy by totiž podle Warkenové a dalších politiků CDU znamenala značné zhoršení dostupnosti péče v řídčeji obydlených regionech.
První parlamentní čtení zákona, jímž se nemocniční reforma upravuje, využila ke své kritice také opozice. Například poslanec Strany zelených Armin Grau označil změny za „odezdikezdismus“. Zmínil také, že Warkenová nejprve nemocnicím schválila příspěvek na transformaci ve výši 4 miliard eur (téměř 100 miliard korun), aby jim o pár týdnů později navrhovala odebrat 1,8 miliardy eur v rámci navržených úsporných opatření ve zdravotnictví. „Větší rozpor už bychom asi nenašli,“ poznamenal Grau.
AfD a Levice proti všemu
Alternativa pro Německo (AfD) se obává nejistoty, která se kolem reformy vytvořila. Její poslanci kritizují skutečnost, že ekonomický tlak na nemocnice vede k lékařsky nepřiměřeným počtům pacientů. AfD rovněž tvrdí, že plánované výjimky nejsou rozumné.
„Jde spíše o přiznání, že pravidla neodpovídají realitě,“ řekla poslankyně AfD Christina Baumová. Podle ní by bylo efektivnější, kdyby se nemocnice financovaly bez ohledu na počet pacientů, jimž poskytují péči. „To by bylo skutečně nebyrokratické, předvídatelné a odolné vůči inflaci,“ dodala.
Ještě kritičtější jsou zákonodárci Die Linke (Levice). Podle nich bylo chybou zavést systém financování založený na kombinaci skupin nemocniční péče a DRG. „Vytváří to motivaci k ošetření co největšího počtu případů s co nejmenším počtem zaměstnanců,“ řekl poslanec Levice Ates Gürpinar. Levice rovněž požaduje, aby nebyla uzavřena žádná nemocnice, která je pro systém nezbytná.