Prevence, důraz na veřejné zdraví, dostupnost a kvalita péče, zajištění personálních kapacit a jejich vzdělávání, modernizace či funkční léková politika. To jsou některé z oblastí, kterým se věnuje strategická koncepce zdravotnictví, s níž dnes resort seznámil novináře. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jde o analytický podklad, který se má v čase vyvíjet a být podkladem pro prosazení zásadních změn, které připraví české zdravotnictví na dopady demografických změn. Rozsáhlý dokument s postupně aktualizovaným a doplňovaným obsahem je již nyní dostupný na internetových stránkách Národního zdravotního informačního portálu (NZIP).
„Populace začne skokově stárnout a z trhu práce vypadne podstatná část obyvatel, která nebude nahrazena mladými lidmi. Bude to hodně kritické… Máme maximálně deset let se na to připravit,“ ozřejmil Dušek důvody vzniku koncepce, která není samostatným dílem současného ministerstva, ale navazuje na iniciativy předchozích garnitur.
Dokument obsahuje deset kapitol, které kopírují jednotlivé segmenty zdravotnictví. Jde o prevenci a veřejné zdraví, dostupnost, kvalitu a standardizaci péče, modely organizace péče, ekonomiku a optimalizaci úhrad, lékovou politiku, zajištění personálních kapacit lékařů i nelékařských pracovníků, elektronizaci, legislativu a dotační politiku a komunikaci. Součástí jsou i návrhy řešení. Nemá jít přitom o závazný dokument, nýbrž o otevřenou koncepci, která bude průběžně aktualizována. Dušek avizoval, že v červnu 2024 má vzniknout druhá verze. „Ta by již mohla obsahovat plošný konsenzus nad konkrétními kroky, které bychom měli udělat,“ uvedl na setkání s novináři.
Zmínil i hlavní priority koncepce – jsou to screeningové programy, personální stabilizace, spolupráce zdravotního a sociálního systému a tlak na modernizaci ve snaze zvýšit efektivitu a snížit objem administrativy.
Dušek dále více přiblížil kapitolu pojednávající o dostupnosti péče, s níž souvisí zřízení Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) v lednu minulého roku. „Zatím je to v plenkách, ale má za úkol hlídat dostupnost, kvalitu a udržitelnost péče,“ vystihl stručně ředitel ÚZIS. „NIKEZ je institucí, které ve svých programových cílech naplňuje hlavní milníky Koncepce a kvartálně hodnotí jejich plnění,“ dodal s tím, že už se instituci podařilo například přepracovat nové metodické zázemí pro hodnocení programů prevence či nastavit plošný screening karcinomu prostaty u mužů.
Macková: Veřejné zdraví se týká celé společnosti
S varováním o hrozících výzvách pro české zdravotnictví se ztotožnila i ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. „Je potřeba se zaměřit na aktivity, které to pomohou zvládnout… Věnovat se primární prevenci a podpoře veřejného zdraví. Je to problém celé společnosti, a proto by se na tom měly podílet všechny resorty. Role Ministerstva zdravotnictví má být koordinační,“ řekla. Systém veřejného zdraví by podle ní měl být upraven tak, aby byl funkční a zdravotnictví nebylo pouze o samotné léčbě, nýbrž i prevenci, konkrétně o zajištění dostatečné pohybové aktivity, správných stravovacích návycích, omezení zdravotně rizikového chování (konzumace alkoholu, kouření aj.), snižování nerovnosti ve zdraví, vakcinačních a screeningových programech a snižování zdravotních rizik v životním a pracovním prostředí.
O kapitole věnované lékové politice více pohovořil Jakub Velík ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Neměli jsme dostatečné mechanismy, jak nahradit chybějící léky a stanovit cenu a úhradu, takže nebyly pro pacienty dosažitelné,“ poukázal na nedostatky v minulosti. Je podle něj třeba vytvořit v Česku příznivé prostředí pro vysoce inovativní léky či genovou terapii, a to jak z pohledu dostupnosti, tak z pohledu ekonomického a zdravotního.
„Dlouhodobější strategií je zajištění dostupnosti léčivých přípravků a jejich cenová a úhradová regulace,“ dodal Velík. Současně ocenil novelu zákona o léčivech, díky níž stát získá více informací o lécích a bude moci pružněji reagovat na jejich výpadky. Velík rovněž připomněl, že od června tohoto roku vstoupí v účinnost nová opatření novely, která mimo jiné ukládají držitelům rozhodnutí o registraci, respektive výrobcům, povinnost dodávat lék jeden až dva měsíce po ohlášení výpadku a další povinnosti související s institutem „omezené dostupnosti“.
Maříková: Vzdělávání lékařů potřebuje reformu
O budoucnosti personálních kapacit a jejich zajištění, což je další z desatera kapitol strategické koncepce, pohovořila ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Irena Maříková. „Je nutná reforma organizace, kvality a efektivity vzdělávání lékařů,“ řekla s tím, že přestože absolutní počet lékařských úvazků je v tuto chvíli dostatečný, distribuce mezi obory a regiony je nerovnoměrná. Obzvlášť alarmující je pak situace v primární péči pro dospělé i pro děti a dorost – v primární péči pro dospělé se však určité obměny daří dosahovat.
Podle Maříkové by zlepšení výhledů pro lékařské kapacity pomohlo několik věcí – zvýšení prostupnosti vzdělávacích programů, zjednodušení obsahu, stabilizace počtu oborů a kmenů, finanční podpora primární péče a oborů, v nichž je kritický nedostatek lékařů (například dětská psychiatrie), dále sjednocení evaluace v celém vzdělávacím systému či automatické přidělování 13. platů.
Maříková připomněla, že lékařské fakulty již byly vyzvány, aby navýšily kapacity o 30 procent, což splnily. „Dojde díky tomu k nárůstu počtu absolventů oboru Všeobecné lékařství o více než 300 ročně,“ řekla s tím, že je nezbytné tuto situaci využít k plánovitému posílení kapacit v nejvíce ohrožených oborech a regionech.
Nedostatek sester bude masivní
Prezentaci tématu zajištění kapacit nelékařských pracovníků, která na předchozí kapitolu přímo navazuje, se zhostila hlavní sestra ČR Alice Strnadová. „V následujících přibližně 7 letech hrozí odchod až 12 tisíc sester do starobního důchodu, z toho téměř 6 tisíc z akutní péče,“ představila společně s daty ředitele Duška neblahou projekci.
V současnosti je prý kolem 14 procent kapacit kryto pracovníky staršími 60 let, do několika let proto podle všeho dojde k masivnímu propadu v počtech sloužících sester. „Stávající kapacita a produkce škol nepokryje ani nevyhnutelné odchody určitého počtu sester do důchodu,“ obává se Strnadová, a to přesto, že 80 procent absolventů nastupuje do praxe.
Ministerstvo zdravotnictví proto již připravilo program podpory vzdělávání sester a dalších vybraných nelékařských zdravotnických profesí. Dosud se k němu přihlásilo šest lékařských fakult a 11 dalších vysokých škol.