Lidé s rezistentní depresí nebo onkologickým onemocněním získají po novém roce možnost léčby psilocybinem, který je obsažen v psychotropních houbách. A ministerstvo zdravotnictví nyní nastavuje, jak má v praxi fungovat předepisování a komunikace mezi ošetřujícími lékaři.
Kdo smí psilocybin předepsat, v jakém množství a kterým pacientům, stanovuje návrh vládního nařízení. Vyhláška zase dává jasná pravidla procesu předepisování. Psilocybin tak budou lékaři psát jako individuálně připravovaný léčivý přípravek na žádanku s modrým pruhem.
„K úpravě jsme přistoupili analogicky ve vztahu k individuálně připravovaným léčivým přípravkům s obsahem konopí pro léčebné použití,“ poukazuje odůvodnění návrhu vyhlášky. Její součástí je i vzor tiskopisu žádanky.
5 dnů na vyjádření onkologa
Vyhláška také stanovuje, jak spolu mají lékaři komunikovat v případě, že se jedná o pacienta s onkologickou diagnózou.
„Předepisující lékař u pacienta v indikaci depresivní porucha spojená s onkologickým onemocněním, z důvodu možných interakcí s poskytovanou léčbou, písemně informuje pacientova ošetřujícího lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkologie, hematoonkologie, onkogynekologie nebo radiační onkologie o záměru předepsat tomuto pacientovi individuálně připravovaný léčivý přípravek (IPLP) s obsahem psilocybinu pro léčebné použití, a to alespoň 5 pracovních dnů před jeho předepsáním,“ stojí ve vyhlášce.
Riziko lékových interakcí
Pokud předepisující lékař, což může být lékař se specializací na psychiatrii nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie, dostane od onkologa reakci, informuje o ní pacienta a zaznamená ji do zdravotnické dokumentace. Když zpráva zůstane bez odezvy, může pacientovi psilocybin předepsat.
„Cílem této úpravy je zajištění vzájemné informovanosti lékařů, kteří pečují o pacienta, a tím snížit riziko vzniku případných interakcí s poskytovanou onkologickou léčbou. Důvodem je skutečnost, že většina v onkologii podávaných léčivých přípravků není vydávána recept, takže se nezobrazuje v lékovém záznamu pacienta. Rovněž IPLP s psilocybinem bude na žádanku a v lékovém záznamu se tak neobjeví. Lékaři tedy nemají možnost využít tento obvyklý zdroj informací o farmakoterapii pacienta,“ vysvětluje odůvodnění návrhu.
Psilocybin přitom může interagovat s některými antineoplastickými léčivy, zejména těmi, která ovlivňují tyto metabolické dráhy nebo serotoninový systém. K ovlivnění účinku může dojít také u některých cytostatik či hormonální onkologické terapie.
Rychlá úleva od utrpení
K návrhu vyhlášky se přitom sešla zhruba dvacítka připomínek. Vedle legislativně-technických úprav v nich ministerstvo financí doporučilo prodloužit lhůtu pro vyjádření onkologa na více než 5 dní.
„Ač rozumíme připomínce, lhůtu jsme záměrně stanovili navrhovaným způsobem. Pokud pacient trpí psychickými obtížemi závažného charakteru, přičemž ani registrované léčivé přípravky jeho neutěšenému zdravotnímu stavu neulevují, je při splnění podmínky indikací stanovenými v prováděcím nařízení vlády na místě, aby byl saturován léčebným psilocybinem. Je třeba si uvědomit, že takovému pacientovi je třeba primárně ulevit od útrap. A to v krátkém časovém horizontu, abychom předešli jeho dalšímu utrpení,“ reaguje ministerstvo zdravotnictví.
Pacient má právo se rozhodnout
Podle úřadu může onkolog vyjádřit jak pozitivní, tak negativní stanovisko, případně připomínky. Každopádně pak musí předepisující lékař informovat o jeho postoji pacienta.
„V souladu se zákonem o zdravotních službách má pacient následně právo se rozhodnout o své další léčbě. Je pak již věcí lege artis, jak bude lékař dál postupovat. Předpokladem je, že lékař, který má potřebnou aprobaci pro předepsání a podání léčebného psilocybinu, po obdržení nesouhlasu onkologa bude s to poskytnout pacientovi všechny informace a rozhodnout, jak dále postupovat. Je odpovědností předepisujícího lékaře postupovat tak, aby pacientovo zdraví neohrozil. Právní předpis nemá stanovovat lékařské postupy, má stanovovat základní mantinely pro poskytování zdravotních služeb. Není proto na místě v tomto ohledu stanovovat další omezení nad rámec zákona o zdravotních službách,“ dodává ministerstvo.