Počet infarktů v Česku dlouhodobě klesá, výrazné rozdíly mezi jednotlivými kraji a nedostatečná dostupnost moderní biologické léčby ale komplikují péči. Ve své přednášce o současnému stavu sekundární prevence u pacientů po infarktu myokardu to na 3. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku řekl přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií UJEP a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Miloš Táborský.
Na to, že výskyt absolutního počtu pacientů s infarktem myokardu v Česku v posledních letech meziročně sice klesá, existuje nicméně výrazný regionální rozdíl v počtu případů na 100 tisíc obyvatel, upozornil Miloš Táborský v úvodu své přednášky. „Některé kraje jsou znevýhodněné, což nepřímo ukazuje na tamní nedobrou situaci v primární i sekundární prevenci,“ vysvětlil Táborský s tím, že situace je nejhorší v krajích Ústeckém, Libereckém a Jihočeském (a nejlepší naopak v Praze a ve Zlínském kraji). „Máme v této oblasti co dělat,“ dodal.
Klíčová spolupráce s praktiky
V cestě pacienta po infarktu myokardu se dnes lékaři primárně opírají o doporučené postupy. „Děkuji panu profesoru Ošťádalovi, že vytvořil soubor doporučení pro dlouhodobou péči o nemocné po infarktu myokardu, které jsem poté ‚přetavil‘ do doporučovaného postupu pro praktické lékaře. Praktiků si velmi vážíme a považujeme je za důležitou součást péče o pacienty s infarktem myokardu,“ vysvětlil Táborský.
Kuloární diskuze mezi vedoucím projektu CzechHTA na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT Alešem Tichopádem a předsedou České asociace preventivní kardiologie a přednostou Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií
UJEP a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Milošem Táborským.
„V klinické praxi máme skupinu pacientů s recentně prodělaným infarktem myokardu. Ti musí být opravdu velmi dobře sledovaní a časně reevaluovaní – zejména celkovým klinickým pohledem lipidů, léčby komorbidit a tak dále,“ popsal Táborský s tím, že léčba probíhá v režii kardiologického centra, ale sekundárně probíhá na kardiologických ambulancích. „Nemocnice také musí stav pacientů urychleně hlásit praktickým lékařům. Praktický lékař musí být o této diagnóze informován a musí postup koordinovat s kardiologem, eventuálně internistou,“ dodal.
Podle Táborského se ale trochu zapomíná na skupinu pacientů, která má infarkt myokardu v anamnéze, respektive na to, že se tito pacienti nacházejí v kontinuálním riziku. U nich podle něj hrají zásadní roli inovované praktické prohlídky u praktiků, v nichž je terciální prevence o tyto pacienty zohledněna.
O sekundární prevenci v srdci Národního plánu hovořil na konferenci člen České asociace ambulantních kardiologů a vedoucí lékař kardiologie Edumed Jiří Veselý, naslouchají zástupci pojišťoven – Ladislav Hadravský (Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR) a Helena Sajdlová (VZP).
Co nejčastější kontakt s kardiologem
Cesta pacienta po infarktu myokardu zdravotnickým systémem je podle Táborského obecně velmi složitá. „Podle současných doporučení může být, pokud je infarkt nekomplikovaný, pacient propuštěn z kardiovaskulárního centra již druhý, respektive třetí den. Pacient přitom má změněnou životní situaci, má třeba pět nových léků a nemá zkušenosti,“ shrnul Táborský a dodal, že pacient by se měl co nejdříve hlásit u svého spádového kardiologa, v praxi ale toto často drhne, protože mu je takový postup sestrou, která s ním jako poslední před opuštěním kardiocentra komunikuje, jen doporučen.
Kardiocentrum by mělo před propuštěním pacienta:
kompletně reevaluovat stanovit dlouhodobá rizika zahájit intenzivní hypolipidemickou (zaměřenou na snížení hladiny tuků v krvi) léčbu poskytnout komplexní intervenci ve smyslu změny životosprávy a úpravy rizikových faktorů
Auditorium Kardiologické konference.
„Neméně důležitá je ale také reevaluace pacienta po infarktu kardiologem. Ideální je přitom co nejčastější kontakt,“ zdůraznil Táborský. A v této souvislosti upozornil i na důležitost projektu Kardiomapa České republiky, který pacientům pomáhá lokálně blízké kardiology najít. Pochválil i spolupráci s pacientskými organizacemi, konkrétně s Českou aliancí pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) při přípravě edukačních materiálů pro pacienty.
Nejúčinější léky nejhůře dostupné
Kromě duální protidestičkové léčby je podle Táborského důležitá především vysoce intenzivní léčba pacientů po infarktu myokardu statiny, ideálně nasazená co nejčasněji ještě během hospitalizace. „V České republice ale máme prostředí, které umožňuje i alternativní biologickou léčbu,“ upozornil Táborský.
Možnosti biologické léčby dále rozvedl. „Je pravda, že léky s nejvyšší účinností a evidencí o snížení úmrtnosti mají paradoxně nejsložitější dostupnost. Je to smutné, ale je to tak,“ upozornil s tím, že nejvíce proskribovanými léky pro léčbu pro infarktu myokardu jsou statiny. Například úhradová kritéria pro léčbu moderními inhibitory PCSK9 jsou přitom podle Táborského v České republice i na evropské poměry ojediněle příznivá.
V některých regionech je ale potenciál této léčby výrazně nevyužit, upozornil Táborský, který na datech České společnosti pro aterosklerózu ilustroval výrazné rozdíly mezi regiony:
Zdroj: prezentace Miloše Táborského/Česká společnost pro aterosklerózu
Využít potenciál šířeji
„Musíme akceptovat aktuální rozhodnutí SÚKL o způsobu úhrady PCSK9i, ale snažit se o zlepšení reálné dostupnosti léčby pro pacienty. Je nutné akceptovat také to, že indikační kritéria a pacientské populace inclisiranu jsou jiná než u obou v ČR dostupných PCSK9i inhibitorů,“ řekl Táborský. A dodal, že se přimlouvá za to, aby inclisiran byl v blízké době lékem pro praktické lékaře v rámci delegované preskripce.
Potenciál inhibitorů PCSK9 je podle Táborského třeba využít mnohem šířeji. „Víme, že reálně je v současné době léky s nejvyšší evidencí léčby léčeno pouze jen o něco více než 4 tisíce pacientů v České republice a potenciál, který jsme kdysi počítali, ukázal až na 18tisíc indikovaných pacientů,“ upozornil Táborský. Řešením by podle něj bylo delegování péče do regionálních center biologické léčby, který v zásadě kopíruje dnešní model péče onkologické.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, Amgen a Bristol Myers Squibb.
Foto: Radek Čepelák
Kristýna Čillíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.
Diskuze během přestávky. Zleva: Aleš Linhart, Petr Ošťádal, Ladislav Dušek.
Místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie, VFN a 1. LF UK Aleš Linhart.
Velmi živá diskuze proběhla také o prvních zkušenostech v nových kardiomyopatických centrech.
Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek během své přednášky. Foto: Radek Čepelák
Zleva: Petr Ošťádal, Marek Táborský, Aleš Tichopád.
Za ministerstvo pozvání přijala Venuše Škampová.
Auditorium 3. ročníku Kardiologické konference.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.