Nejvyšší evropští žalobci vyšetřují podle mluvčího prokuratury v Lutychu obvinění z trestných činů v souvislosti s vyjednáváním o vakcínách mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Informoval o tom portál Politico.
Vyšetřovatelé z Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v posledních měsících převzali od belgických žalobců vyšetřování von der Leyenové kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“. V souvislosti s případem ale zatím nebyl nikdo obviněn. Evropská komise zatím odmítla prozradit obsah textových zpráv a potvrdit jejich existenci.
Vyšetřování původně zahájily belgické soudní orgány ve městě Lutych na začátku roku 2023 po trestním oznámení podaném místním lobbistou Frédéricem Baldanem s vazbami na skupinu Bon Sens, která je skeptická k očkování. Baldanova stížnost se soustředila na údajnou výměnu textových zpráv mezi von der Leyenovou a šéfem společnosti Pfizer Albertem Bourlou v období před největší dohodou EU o očkování v době vrcholící pandemie covidu v aféře zvané „Pfizergate“.
Později se k Baldanovi připojila maďarská a polská vláda, i když ta druhá právě stahuje svou stížnost poté, co ve volbách zvítězila proevropská vláda vedená Donaldem Tuskem, uvedl pro Politico mluvčí polské vlády. Přidání evropských vlád k Baldanově stížnosti dodává váhu tomu, co by jinak mohlo být považováno za osobní křížovou výpravu. Maďarsko, vedené Viktorem Orbánem, je přitom vytrvalým odpůrcem von der Leyenové. Polsko podalo stížnost loni v listopadu, po prosincovém zvolení Tuska však „nová vláda pracuje na stažení Polska z tohoto řízení,“ uvedl mluvčí.
Podrobnosti o případu nejsou veřejné, ale zasvěcení uvedli, že i když se stížnost podaná Maďarskem liší od stížnosti Baldana, soustředí se na stejnou výměnu textových zpráv. Polská stížnost byla ve stejném duchu, uvedli dva lidé obeznámení s podrobnostmi případu. Maďarsko a Polsko jsou zároveň žalovány společností Pfizer kvůli chybějícím platbám za vakcíny po zastavení dodávek s odkazem na nadměrnou nabídku a finanční napětí plynoucí z ukrajinské války.
Dohoda v hodnotě 20 miliard eur
Deník New York Times, který jako první odhalil, jak si von den Leyenová a šéfem společnosti Pfizer vyjasňovali podmínky dohody, zahájil paralelní soudní řízení proti Evropské komisi poté, co odmítla zveřejnit obsah zpráv na základě žádosti o přístup k dokumentům.
Novinka, že EPPO nyní případ vyšetřuje, zvyšuje riziko dalšího přezkumu role předsedkyně Evropské komise v dohodě o vakcínách, která měla odhadovanou hodnotu přes 20 miliard eur. EPPO přitom vede celoevropská vyšetřování finančních zločinů a teoreticky by mohla zabavit telefony a další relevantní materiály z kanceláří EK nebo evropských zemí, jako je von der Leyenové rodné Německo. Tento vývoj přichází pro šéfku EU v choulostivé chvíli, kdy se očekává, že bude obhajovat druhé funkční období v čele EK.
Dohoda, vyjednaná na vrcholu pandemie v roce 2021, byla přitom původně považována za triumf von der Leyenové. Jenže se ukázalo, že z obrovského množství zakoupených vakcín byly promrhány dávky v hodnotě nejméně čtyři miliardy eur. Smlouva se společností Pfizer byla od té doby znovu projednána.
Bojovníci za transparentnost a někteří političtí odpůrci se snažili vyvinout tlak na Evropskou komisi, aby případ projednala, von der Leyenová se ale zatím vyhýbá jeho řešení. V odpovědi na otázku, kterou jí položil portál Politico ohledně chybějících textových zpráv, von der Leyen řekla: „Všechno, co je k tomu potřebné, bylo řečeno a vyměněno. A budeme čekat na výsledky.